Konec kategorií, už mě neba (málo svobody slova). A taky ňáký další věci..

Takže po nabitém týdnu s milou návštěvou, zakončeném parádním slunečným lezeckým víkendem v Belgii, se opět vracím ke blogu a začnu to sem všechno drtit.

Jana v Aachen (Cáchy, po česku) s koněm. Prej to musim dát na blog:-)

Především, foťák nějak přestal poslouchat. To znamená že nemůžu fotit, ani nemám fotky z lezeckovíkendu, ale třeba někdo jinej dá. Pro blog to zatim ale neznamená vážnější změnu, fotek mám dost, aspoň doženu zas nějaké resty z minulosti, například zásadní Liége, Aachen či Domy Maastrichtu.

Taky to chce něco o jídle, neboť to je jedním z důležitých elementů zdejšího života, vlastně vůbec veškerého života, a taky mého pobytu zde, vlastně veškerého pobytu kohokoliv kdekoliv.

Teď sice jdu makat na úkolu ze Stochastic Processes, jelikož jsem toho za poslední dny neměl šanci moc udělat, ale zajímavé přízpěvky přijdou co nevidět. Keep connected!

Kubson zdraví z Maastrichtu!

Nábřeží Maastrichtu

Imprese: U-M

Jelikož tu mám návštěvu a nemám čas psát dlouhé příspěvky, tak jenom fotka...

Impressions: Industrial Maastricht

Insight: UniMaas&FEBA

Jsem tu na University of Maastricht - Faculty of Economics and Business Administration. V mém případě jde spíše o to Economics, ale většina fakulty je jiného názoru. Jejich věc.

FEBA-hlavní vchod.

Kromě FEBA je na Univerzitě ještě několik fakult-Law, Arts and Social Sciences, Health-Medicine and Life Sciences,...pár dalších a nakonec zajímavý projekt University College Maastricht, kde v rámci bakalářského programu můžete studovat vlastně co chcete-poskládat si předměty od filosofie vědy, přes matematiku, statistiku až k mikrobiologii nebo třeba makrosociologii. Vše zaměřeno na výzkum-vychovává vědce. Do něčeho tokového bych byl býval tehdy možná rád šel, jen mít trochu víc povědomí co se kde děje a jaké jsou možnosti. A stipendium:)

University College Maastricht-cestou z FEBA do knihovny.

Čím je UniMaas výjmečná, je důraz na metodologickou stránku výuky. Naše fakulta, například, má jedno celé velké oddělení věnováno právě jenom výzkumu a metodologii výuky. "Revoluční" věc kterou vymysleli je tzv. Problem Based Learning (PBL). Podle různých studií si totiž z přednášky zapamatujeme 5%, ze samostudia-čtení asi 10%, tak to postupně roste s přibývající interaktivitou-aktivní diskuse 50%, až k 90%-to když něco vysvětlujeme ostatním.

A tak přišli s PBL-to znamená minimum přednášek, většina práce v "tutorials"-seminářích a doma. Každý tutorial má téma a problémy a otázky k tématu se pojící. Jeden ze studentů je "chair"-moderátor diskuse, další píše "minutes"-zápis z group meetingu-jak se taky seminářům někdy říká. Vyučující je pak jenom "aktivním pozorovatelem" dění na group meetingu a směřuje věci správným směrem, klade správné otázky a když to opravdu nefunguje, přebírá funkci chair. Příprava na tutorials je samozřejmostí. Zajímavé je, že skupina si i sama pokládá otázky podle toho co není jasné-v ideálním případě si sami zadáváte literaturu a úkoly na příště.

V ideálním případě. Ne u všech předmětu je totiž tento systém optimální-například u těch matematičtějších se bez aktivní role předášejícího prostě neobejdete, tam zůstává PBL pouze jako relikt v seminářích. Mnoho vyučujících taky na systém postupem času rezignuje-v magisterských předmětech se již používá mnohem méně než v bakalářských. Mám to štěstí navštěvovat jeden z těch ryze PBL (ECB&Monetary Policy). Už jsem psal minutes i dělal chaira;)

Musím říct, že je to opravdu přínosné-za těch pár hodin co se ostatním snažím vysvětlovat makro, jsem si věci ujasnil tak jako nikdy...

Cestou z Fakulty do knihovny-roztomilé.

Plusem FEBA je, že se nachází v krásném koutu Maastrichtu-obehnána hradbami a parky na straně jedné, tu a tam teče potok, a tišší část historického centra na straně druhé. Už cesta z Fakulty do knihovny je lemována úžasnými baráčky a zákoutími...

Cestou z Fakulty do knihovny...

Cestou z Fakulty do knihovny...s krátkou zacházkou: UCM

Pohled z hradeb na místa, kudy se chodí do knihovny:)

Vlez do knihovny od hradeb...


Studenti pilně studující na hradbách-z knihovny je to přes ulici..

Knihovna je opravdu hi-tech a navíc příjemné místo k žití. Všechno funguje na UM card, na které máte nabita nějaká eura-půjčování, tisk a kopírky, skříňky(opravdu hi-tech trezory s jakýmsi centrálním počítačem kde se pomocí karty identifikujete a ono vás to pustí do skříňky:)) i automaty na jídlo. A nevimco ještě. Navíc se dodržuje ticho-když se chcete bavit nebo telefonovat, máte tam na to vyhrazené místnosti. Wifi internet je neskutečně rychlý-až tak že dosahuje přenosových limitů mé wlan karty! Tiskne se mailem na tiskárnu...a přístup je téměř do všech databází všeho možného, jen tím že jste připojeni přes wifi Univerzity (funguje to tedy i z kolejí atd..). Prostě paráda na práci i relax s počítačem.

Na horním obrázku je vidět zajímavé řešení problému nedostatku skříněk-zatáhnete za šňůru, věci vyjedou nahoru, povolíte-sjedou k vám dolů. Jsem nadšen!

...cestou z knihovny (celé je to asi 100metrů, fakt!)

A nakonec bývalý kostel-nyní informační středisko Univerzity a Student service desk-prodávájí univerzitní trička a pomohou vám se vším. A údajně mají nejlepší kafe v Maastrichtu. Škoda že ho moc nepiju...

Insight: Maastricht!

Po návratu z cyklovýletu do Liege v Belgii jsem chtěl napsat článek jak je to jiný svět jen 30km odsud a uvědomil si že vlastně ani nevíte jaký je to svět tady. Nuže, doháním resty a přináším článek který tu měl být už první den: o Maastrichtu!

Co o Maastrichtu napsat... Je to "hlavní město" a centrum provincie Limburg (úplný jižní cíp Nizozemí, takový přívěsek). Je to město poměrně výstavní a snobské. Dokonce je turistickým cílem mnoha výletníků, často důchodců a nemohoucích, páč je tu všechno na rovině a prakticky na jednom místě.


Město má dvě centra, jedním z nich je turističtější Vrijthof (nahoře a ještě víc nahoře) s monumentální bazilikou sv. Serváce (St. Servatius:)), druhým je "funkčnější" Markt (dole) s dominantní radnicí. Mezi těmito dvěma místy je pak nejrušnější část města, kde se občas nedá ani projet na kole, skoro jak na Karlově mostě.

Ono to moc není vidět ale Markt je opravdu obří náměstí.

...Maastricht a řeka Maas. Věže zleva: právnická fakulta s vlajkou UniMaas, ňákej noname kostel, za nim schovaný Servác na Vrijthofu, pak o dost dál vpravo vysoký štít Dinghuis(bývalý soud, věznice v té vysoké střeše a úplně nahoře požární hlídka shlížející na město, viz také dole), dál radnice na Marktu a úplně vlevo bývalý kostel ve kterym je teď noční klub!

..detail Dinghuis. Onehdá tem prý jeden hlídač požáru nahoře v té věžičce zaspal a celé město lehlo popelem. Tak ho jenom šoupli o patro níž...

...domečky na Marktu. Takhle to tu vypadá všude.

..detail.

...solitér v centru Maa.

...a to co je na Maastrichtu fajn-hradby, domečky, kostely..

...brána Helpoort (kam asi vede!?!) a domeček...kolem hradeb jsou parky s jezírky, no paráda na válení. A hradby samotné taky stojí za to! Nejznámější bitvou je tu "Siege of Maastricht" za Francouzsko-Holandské války r.1673, kdy vojska Ludvíka 14. obléhala město. Kolem hradeb vykopali zákopy, skrývali se v nich a z nich se jim taky podařilo podminovat hradby a prorazit dovnitř-finta dříve nevídaná. Průraz za hradby údajně vedli mušketýři v čele se samotným D'Artagnanem, který zde padl!

..zpátky do centra: Servác. Všimněte si legračních průlezů vlevo.

..typická ulice mezi Vrijthofem a Marktem.

...a detail trošku děsivé sochy na Vrijthofu. Dobrou noc děti...

Impressions: Do Maastrichtu přišel podzim...

...a najednou i ta kola jsou taková..podzimní..

Impressions: Prostě Holandsko

Jeden mlýn pro radost...

Insight: Don't pay more than 15€ for a bike!

"Bicycle shed" u kolejí

V Nizozemí se jezdí na kole. Všichni. Všude. Opět nic moc nového pod sluncem, ale pokud se chceme bavit o věcech pro tuto zemi typických, kola musí být (spolu s rovinou a větrným mlýnem) někde na prvních místech.

Nuže, opět mě překvapilo nakolik to tu s těmi koly myslí vážně.
Tohle jsou kola zaparkovaná před naší Faculty of Economics and Business Administration. Lépe řečeno, jen zlomek kol. Do těhle stojanů jsem se například já, odvěký late-commer, ještě nikdy nedostal. Mít kolo před vchodem je evidentně dost prestižní a úzkoprofilová záležitost. Ostatní kousky (tak 3-4krát tolik) jsou za rohem na speciálním parkovišti k tomuto účelu vyhrazeném. Pozoruhodné je že k večeru opravdu všichni odjedou a ve stojanech nezbydou skoro žádná kola-všechna jsou v provozu.

Věc na kterou jsem si musel jistou dobu zvykat jsou (ve východních krajích nevídaná) pravidla silničního provozu vzhledem k cyklistům. Vedle každé silnice je červený "cyklistický pruh. To by nebylo zas až tak zarážející a Praha by si to zasloužila taky.
Tady to ale dělají poměrně poctivě. Nečekaně příjemné je, že cyklista v červeném pruhu má skoro vždycky přednost(což mě poněkud zaskočilo když jsem sem poprvé přijel autem...). Například na tomto kruháči (i na všech ostatních) má přednost téměř absolutní.
Jako dopravní značku používají tyhle trojúhelníky nakreslené na silnici. Znamenají "dej přednost v jízdě", prostě jako naše trojúhelníky na tyči. Červený cyklopruh je jimi v drtivé většině případů chráněn. Pohoda.

Na úvodním dnu (o čemž se ještě zmíním v článku o Univerzitě) nám náš průvodce radil "Don't pay more than 15€ for a bike!". Opravdu, tady se s tím moc nemazlí. Čas od času se různě po městě konají "trhy" ojetých kol kde není problém sehnat kolo za 10. Samozřejmě že se tu kola taky kradou, tenhle náš průvodce už má prý čtvrté. Jak ale poznamenal, "Often it is matter of getting so stone-drunk that you are just not able to lock the bike properly, or you simply don't remember where you parked it..."
Kola se tu občas i jen tak válí ve křoví nezamčená...
Občas jsou skutečně roztomilá..."Samantha's bike"
A dost často jsou značky SPARTA.

Tak není divu že tu se svým démonickým černým horským kolem dovezeným z domova působím trochu exoticky...:)

Čau!

Industrial: a first glance

Dneska ráno na semináři mi skrz takový podivný stínítka v okně POPRVÝ tady zasvítilo slunce do očí. I jala mě dobrodružná nálada a tak jsem místo celodenního stahování anime v knihovně nebo konzumace 4.sezóny seriálu LOST vyrazil na malinkou projížďku po Maastrichtu. Konkrétně mě zajímaly komíny na které koukám z okna. Po chvíli bloudění jsem dojel do průmyslové zóny na severu Maastrichtu...

Komíny jsem objevil celkem 3, z čehož jeden je bezbilighorzní trubička, další parádní M(L)Txx/Ub C a poslední nějaké o trochu nižší LTxx/Ub C s velice dynamickým dmychadlem. Společným znakem místních kousků je žádná ochrana. Ale což, jsme kluci český statečný a nějaký chybějící obruče nás nemůžou rozhodit.
"RADIUM RUBBER" bývalá gumárna, velká část objektu nyní chátrá. Ve zbytku se usídlil dědic gumárenského řemesla jménem Rubber Resources. Je to pěkné když je tak hezky zachována kontinuita. Stará část fabriky je přístupná, v brzké době se tam vypravím a přinesu podrobnější report.
Trubička bez bilighorze...nezajímavá, jen pro úplnost.

A konečně "vzdušný dolez", cihlové LT již v ne-zcela-nejlepším stavu..
..detail hlavice:-)
...ano, tento je vskutku "deluxe".
A nakonec roztomilý industriál, typický pro Maa.

Impressions: Tahle země nemá sluníčko!

Asi už to tak bude. Za celý první týden, co jsem tu, se prostě neukázalo... Je to zvláštní, ale v týhle zemi asi slunce jednoduše nemaj.

Insight: Horalové z Maastrichtu

Nizozemí je placka. Sice to všichni víme už dávno ale stejně mě překvapilo jak moc placatá placka to je. Martijn Kanters, můj kamarád Holanďan, mi před časem řekl že jsem "lucky" protože jedu do "the most mountaineous region of Netherlands" (provincie Limburg, jejíž je Maastricht největším městem a správním střediskem). Těšil jsem se tedy na nějaké kopečky, aspoň jako na Vysočině nebo tak něco. Houby.

Nejvyšší "hora", Vaalserberg, tu měří 322 metrů...jasně, správně, i Bílá hora je o sto metrů vyšší:-) Další povedený vtip je, že vrchol se nachází přesně na trojmezí Něměcko-Belgie-Nizozemí, ještě na takovém totálním "poloostrově" který vlastně nemá v Nizozemí co dělat...
Absurdní je, že se opravdu Maastricht a okolí považuje za horskou oblast a lidi sem jezdí "do hor" na dovolenou. Fakt. Přitom je tu kopců asi jako v polabské nížině. Ach jo:)

Co naplat, vzal jsem kolo a že se na ten kopec podívám. Vyklubala se z toho docela pěkná cca 80km projížďka v kopečkách, prostě fajn...
Tohle je vrchol-trojmezí:-)
Takovou tam maj pěknou rozhlednu...masňáci(všichni) jedou výtahem, já běhám po schodech!
A výhled na "větrníky" z vršku...Holandsko!!! (koukám na ně i z pokoje)

Tahle země pro mě nemá další výzvy:-) Zatim!

Maastricht: Impressions, Insight, Industrial

Se záměrem dát věcem řád zřizuji tři rubriky a do nich se budu snažit tematicky vecpat většinu článků...

Impressions: tady najdete většinu legrace i každodenní vopruz a vůbec co se tak člověku honí hlavou. Prostě blog. My world.

Insight: sem se pokusím postupně přidávat články o různých úchylnostech typicky místních (ať už Maastrichtských, Nizozemských, či dokonce BeNeLux-ských). "O Čechách se říká že máme pivo levnější než vodu. V Nizozemí maj mlíko levnější než vodu. Nevim co to znamená..."

Industrial: i Maastricht je i přes svojí snobskou fasádu městem s určitým industriálním dědictvím. A co teprve sousední belgické Liége nebo německé Aachen (Cáchy)! Čekejte fotky továren funkčních i nefunkčních, komínů a všelijakého jiného industriálu.

Blog-a je to tady!

Vždycky mi tenhle způsob social networkingu přišel nejsympatičtější...než všechny facebooky, prostě si to hezky udělat po svym, fotky, kecy, co člověku přijde na mysl.

A co by se jeden nenadál, najednou jsem v Maastrichtu a nikde okolo nikdo známej, nu řikám si že se s váma (a hlavně sám se sebou) zkusim začít bavit timhle způsobem. Uvidíme jak dlouho to vydrží...

Časem přibydou příhody z Maastrichtu i nějaké drobnější články o úchylnostech typicky Holandských (Nizozemských, přesněji) (v Holandsku totiž vůbec nejsem)(tak.)(je to sranda ten blog:))

Jdu zatim využít poslední hodinu otvírací doby knihovny k práci na nějakym úkolu, další texty přijdou co nevidět!

K.