Vypadá to že už jsme možná jediní koledníci v Praze. Naivně po večerech řežeme u rybníků proutky, pleteme pomlázky s ozdobnou rukojetí, v Pondělí vstáváme v 7 a myslíme si, že na nás aspoň někde nějaké holky čekají. Dnes už to vážně vypadalo že ne. Tetičky nás nepouští do bytů, známí před námi zatahují závěsy a dělají mrtvé brouky. Kam ty velikonoce spějí? Jasně, je to barbarský přežitek, mlácení holek, oóó. Nečistota na ideálu dezinfikované Evropy. Možná ale právě v takových barbarských přežitcích a nečistotách spočívá jedinečnost a poetika české kutury, která se jinak hrozí zvrhnout v pouhý kult chlastu. A přiznejme si, ty hospody už jsou taky tak nějak víc sterilní. Pro mě tak ale ztrácejí dost ze svého kouzla. Co na tom že cizinci na Karlově mostě ty naš pomlázky nechápou, ti se do Prahy přijíždějí stejně většinou jen "zadarmo" vožrat.
"The only thing I remember from visit in Prague is airport, sorry my friend" mi řekl jeden spolužák v Maastrichtu.
Možná že kdyby se holky zase trochu přestaly bát otvírat (probůh, dyť jedeme za váma, protože vás chceme zase po dlouhé době vidět) a my zase vzali do ruky pomlázky a vyrazili do ulic, všichni by měli těch pár dní na jaře trošku veselejších.
Děkuju moc všem co nás dneska hostili! Někteří byli vskutku vzorní!
Bene bene ejce
zabili sme strejce
dali sme ho na pekáč
on nám snese vejce!
1 comment:
Jo. A příště si tu vodu stihnu připravit! :) holky děkujou koledníkům!
Post a Comment